Ohlédnutí za Obscene society 2024

Po roce opět v ABC Klubu v Pardubicích a opět maximální spokojenost. Obscene society festival nabídl další skvělý a optimálně poskládaný line-up, ve kterém opět nechyběly velké návraty na domácí grindové scéně. Organizace i zvuk bez ztráty kytičky, stejně jako vegan jídlo/pití a komfort pro fanoušky.

O poměrně ostrý start akce se postaraly pro mě doposud pouze podle jména známé nové české kapelky. Odpálila to banda DEADROOTS, která je dalším zástupcem nové thrashové vlny, která poslední roky pořádně čeří domácí undergroundový rybník. Fanoušci, kterých nebylo na zahájení vůbec málo, dostali slušně variabilní porci pekelné muziky, která se brzy ocitne na debutním albu ze studia Hellsound. Je skvělé, že nejen zde, ale i na klasickém Obscene Extreme Festu dávají pořadatelé prostor novým kapelám, které mají potenciál a které účast bez debat posune přes několik let vláčení se po poloprázdných klubech vpřed. Ještě více mě ovšem bavili následující fofrníci GORC. Fastcore nebo powerviolence, říkej tomu, jak chceš, s nepostradatelnou angažovaností. Rychlé biče s ženským ostrým vokálem. Split z Bastardestroyer si rozhodně pusť a v lepším případě dojdi na koncert. Z velkého pódia trutnovského Obscene Extreme Festu přešli do na klubovou stage polští PUTRID EVIL. Tenhle staroškolský death grind mě zaujal již na uvedeném festu a v klubu jim to šlapalo ještě lépe. Zahraniční recenze nelžou, takhle zní sesuv kostí po schodištích ve vybydlených barácích v Pripjati.

Jedna z nej domácích thrashovek Faust mi na této akci i s novými vály poněkud zapadla. Koncert byl ale fajn a uvidíme, teda spíše uslyšíme, s čím vylezli letos ze studia. Jako jejich fanoušek se nemohu dočkat. O něco déle jsem ovšem přeci jen fanouškem poněkud zvrhlého, ale hudebně neskutečně nařachaného dua T.O.O.H. “Z vyšší vůle“, “Pod vládou biče“ a “Řad a trest“ patří mezi moje nejoblíbenější domácí grindové desky, z nichž ta poslední vyšla dokonce u slovutného UK labelu Earache. Velká očekávání od tohoto koncertu byla naplněna a dokonce překonána. Kapela se v průběhu setu odprostila od samplů, které používala na nové fláky jako je kupříkladu "Komouš" a naservírovala pěkně postaru kytara, bicí pecky jako "Pošták Radek". Hrálo se od dema “Vy kusy mrdacího masa“ po nejnovější věci. Je fajn potkat lidi, které člověk viděl naposledy před víc než dvaceti lety...zdravím Josého. Famozní technická práce! Ovšem jednoznačně nejlepší set večera…se vším úctou k mistrům MOB 47…předvedla slovenská crustová a death metalem ošlehaná partička BETON. Neskutečný zvuk i tlak. Takhle si je pamatuju z písečné pláže na posledním Šlinc Festu a takhle je mám rád, stejně jako jejich nahrávky včetně poslední desky “Zombie mustang safari“. Fico je koňský kokot!

Akce byla opět o hodně setkáních, nejen s lidmi, které tradičně potkáš na velkém OEF a řadě dalších větších i menších akcí, ale i o lidech, kteří se jako dobří holubi na scénu vracejí – fotografové Tomáš Okulto a Jana Chržová, která už zase drží v rukách nejen foťák, ale i zápisník a tvoří reporty – třeba z aktuálního koncertu Machine Head s domácími prvoligovými spoluhráči Faustu Refore.

Hudební krasojízda pokračovala další legendou domácího grindcoru a to progresivci CONTRASTIC. Naposledy jsem je viděl na turné k poslední desce Perfecitizen v kultovním prostoru libereckého Azylu a stejně jako tam, tak i na prknech, co znamenají grind, mě vystřelili z kecek. Trošku mě mrzí, že se jim pokazila projekce, protože ta se světelnými efekty dává tomuhle na domácí scéně naprosto unikátnímu hudebnímu tělesu při živých přehrávkách další rozměr. Byl to doslova open mind tanec svatého Víta…aspoň junior si to tak užíval. Velká očekávání byla i u návratu jedné z nejprovařenějších českých grindových kapel, která paradoxně jako grindová nezačala. Ano, řeč je o ISACAARUM, jejichž hudba, texty i pódiová šou šokovaly fanoušky už před více jak dvaceti lety. “Curbed“, “Cunt hackers“ a “Shibari kata and other practices“ patří dodnes do zlaté truhlice domácího lomozu. Tenhle návrat jsem si fakt užil i přes mírné zklamání ze set listu, který obsahoval dobré, leč nové tracky, které najdeš na podzim na novém albu…předprodej již běží. Osobně jsem doufal v přehrávku největších pecek z výše uvedených alb, které byly během velmi intenzivního koncertu v menšině. Borci byli neskutečně při síle a choreo setu bylo jako za starých dobrých časů.

S distry to bylo letos slabší. Barvák byl, ale bez distra. Čurby měl ukázku svého bezvadného printu. Lecter s Láďou Olivou podstatně rozšířili nabídku a kapelní merch byl v TOPu…až na MOB 47, kteří se omlouvali, protože s sebou nemohli nic přivést.  

Jednoznoznačně nejdivočejší set měli na svědomí tradičně INHUMATE. Špinavá a naprosto neurvalá zběsilost od začátku až do potem zmáčeného a trošku smutného finále, kde se oznámilo, že krom případných speciálních vystoupení, to tahle stálice žánru po 35 letech na scéně balí. Čirá radost vidět jako Christophe řádí mezi rozběsněnými fanoušky pod stagí a následně i na ní….tohle bude na scéně zatraceně chybět a jsem rád, že junior stihnul masivní pit na stagi, protože na tohle budeme všichni na grindcore scéně často vzpomínat. Další kapelou, která mi na akci zapadla bylo dnes velmi skloňovaní INSANITY ALERT. Osobně jsem byl z kapely naposledy vyloženě nadšený, když vydávala první album a obrážela s ním evropské kluby…to byl neskutečný hukot. Od doby, co se z téhle thrashcore kapely stal velký pojem, mi to už tak nešmakuje a přijde mi, že je to více šou než muzika a nebojím se napsat, že tahle kapela, ačkoli je dobrá, je mírně přeceňovaná. Naopak MOB 47, na které se tofužel sál dost vyprázdnil, je pojem léty a řadou nesmrtelný tracků prověřený. Kořen v roce 1982 a v roce 2024 čirá švédská hardcore punková energie. Jako zahrozil jsem si jako řada přeživších crusties, pro které byl stejně jako pro mě tenhle koncert největší lákadlo celé akce. Když hráli BELZEBONG, už jsem dýchal do testeru mezi Pardubicemi a Hradcem…co napsat na závěr…pokud čas, čurby a konto dají, vidíme se příští rok na Obscene Society 2025.

Grinch