Dezinfekce novinkou hlásá: Předstírat štěstí chce trochu cviku (TZ)

Jihočeská hardcore / punková kapela Dezinfekce se tuzemských pódiových prknech pohybuje již přes třicet let. Právě tohle výročí měla koncem loňského roku oslavit narozeninovým koncertem a křtem nového alba. Jenže kapela míní, a pandemická nařízení mění. Novinka drze pojmenovaná Předstírat štěstí chce trochu cviku tak vychází až nyní, ale to nic nemění na její vnitřní síle. Naprosto perfektně totiž navazuje tam, kde předchozí kritiky i fanoušky oceňované album Interval jistot skončilo, a posunuje hranice tvorby téhle úderky zase o kus dál. V duchu sloganu samotné kapely „Vztek, pot a decibely“ se tak posluchačům dostane tvrdého knockoutu v podobě neskutečného hudebního tlaku a vnitřní nasranosti. Tohle je punk v ryzím slova smyslu, neboť pořád je na co nadávat, a pořád jsou lidé, kteří vám hýbou žlučí. Kapela si rozhodně nebere servítky, přitom své poselství nepředkládá s dětskou naivitou plnou prvoplánových hesel. Textová i hudební složka jsou dospělou záležitostí, jež ukazuje vyzrálost kapely, kterou jim mohou mnozí závidět. Na nahrávku se povedlo přenést i neskutečné nasazení, které kapela pravidelně předvádí na svých koncertech. Je sice teprve první měsíc roku, ale ruku na srdce, moc lepších hardcore punkových desek už letos nevyjde!

Album Předstírat štěstí chce trochu cviku vychází na vinylu u PHR Records.

THE FIALKY hlásí novinky i návrat na začátek! (TZ)

Videoklip Starý kámoši doprovází vydání alba plného rarit, z období před první oficiální deskou kapely. Jeho název je Starý demáče a obsahuje deset nově nahraných písniček z demo nahrávek z let 2000 až 2005 a dvě úplné novinky, které ale textem odkazují na dobu vzniku původních písní. Před tím než The Fialky vydali v roce 2006 EP United, na kterém definovali jejich styl skladby Punk sex pivo, United a Punk77, už za sebou měli pět let existence, několik desítek odehraných koncertů, ale také hledání té pro ně správné cesty. Na albu jsou u názvů skladeb vždy i data jejich vzniku a je dobře slyšet, jak se původně hospodská tvorba, pomalu přesouvá směrem k punku první vlny. 

Impulz pro natočení této kompilace komentuje Kečup: „Když byla první podzimní korona, tak jsme se bavili přípravou audio knihy „Punk rock story“. Když jsme jí vydali, tak se zvedl zájem o poslech našich neoficiálních nahrávek z raných let. Kámoši mi psali ať jim pošlu MP3, ale sám jsem ty první tři demo CD musel vcelku složitě dohledávat. Nakonec jsem zjistil, že jsou ke stažení na uložto a zájemce odkázal tam. Sami sme si je s klukama taky stáhli, a Toma napadlo, že by bylo super si je ve zkušebně zahrát. No a pak už to byl jen krůček od toho vybrat 10 našich nej a během další korony to jít nahrát a pobavit se alespoň tím..“. Starý demáče nahrál letitý spolupracovník kapely Jan Balcar a CD vydává domácí label PHR. „Jo a vydáme to na CD, protože starý dema vyšli na pálených CD, o vinylech jsme tenkrát neměli ještě šajn, tak nám to vlastně přišlo ideální a víc oldschool“ dovysvětlil ještě Kečup. 

Samotný klip pak natočil Robert Harvánek, a na textu u obou bonusů se kromě Kečupa podílel i Radek z kapely Nežfaleš, souputník Fialek. Radek je taky autorem už několika textů na starých demo nahrávkách, z kterých se nakonec nového kabátu dočkala cover verze JB Good s jeho slovy. 

Starý kámoši klip: https://youtu.be/Leuc83FxALM 

www.thefialky.cz

Obscene Extreme 2021

Tentokráte jsem si vše nechal pěkně odležet. Je již několik týdnů, co jsem dovalil z letošního a ostatně jako vše sarsem poznamenaného Obscene Extreme festu. Červená hlína z bot ještě neopadala, dojmy se utřídily a ze stavu euforie po třech dnech na bojišti jsem nohama opět pevně na zemi. Nehodlám již tradičně detailně popisovat padesát hudebních setů, které letos pro návštěvníky pořadatelé přichystali, jelikož jsem všechny (zejména ty noční) neviděl a beztak by to nikdo nečetl. Vynasnažím se shrnout letošní kompromis, který většina účastníků stejně jako v letech minulých podstoupila.

S ohledem na loňskou mikroverzi, letošní nejistotou prolezlé přípravy a epidemii obecně, bylo doslova vše bez debat vyhajpované na maximum a to jak ze strany pořadatelů, kapel i samotných návštěvníků. Lehký úvodní dešť, který se spustil společně se všem dobře známým freak festem sice poněkud odrazoval účastníky, ale nakonec se několik odvážlivců za doprovodu digitálního hardcoru vrhlo do kontejnerových spřežení, uchošťourového klání i slaného průplachu žaludku. Mezinárodní týmy i jednotlivci obdrželi za své výkony ceny a s organizátory freak festu se stejně jako další odvážlivci mohli potkat následující den na zavěšování, jelikož obojí bylo tradičně v režii Fly High Tribe, ale o tom později. Na skvělé atmosféře se nepodespalo ani antigenní testování pro návštěvníky zcela zadax nebo problém s mixem, který posunul line-up ve výsledku o více jak hodinu.

Páteční hudební program s uvedeným časovým skluzem odpálila kapela z Nového Bydžova HYSTOS. Tento patologický goregrind asi není zapotřebí extra představovat, protože se přetransformoval poměrně nedávno z původní kapely HISTOS s kořenem v roce 1997 a několika gore nahrávkami na kontě. V sestavě zůstal sice pouze basák, ale hrálo se v nemocničních hadrech z průřezu celou tvorbou včetně coverky od Root, kterou si s kapelou střihnul Lecter. Na rozehřátí dobrá volba. Po vskutku patologickém otevíráku následovala čistokrevná HC/GC jízda AFTERCOME. Další česká kapelka, a že jich letos s ohledem na celosvětovou situaci dostalo prostor poměrně dost. Tahle po naskočení Beherita do sestavy, zařadila další rychlost a vydala druhé album…na OEF předvedli solidní energický náklep, při kterém jsem si teprve naplno uvědomil, jaké máme štěstí, že můžeme strávit skvělé tři až čtyři dny na Bojišti i v této poněkud pohnuté době. Ještě než byl thrash opět v kurzu, hráli další domácí hudebníci FAÜST ještě pod názvem Coldblooded Fish ve stáji Support Underground. Nevím, jestli to je dílo náhody nebo kvality, kterou fausti nabízejí, ale zahráli si i na loňské mikro verzi OEF a letos s přehledem dokázali, že thrash na prkna OEF patří navzdory všem rejpalům, kteří žijí stále v době dvoudenního čistě death grindového festivalu. S parádním zvukem, bez zbytečného tlaku na pilu a kotlem s nějakou tou „džískou“ to bylo vskutku fajn. Čistokrevný tlak naopak následně přinesli němečtí fofrníci TRIGGER s Denisem (znáš ze SxGxS, Bezejména, Les, Zvln) na vokálu. Letos už jsem měl možnost kapelu vidět na festivalu Ještědská Odysea a tam i na OEF předvedli neskutečnou smršť. Bicí umístili pěkně hned za odposlechy a bez zbytečných cavyků to nasypali do předních řad trutnovského bojiště, což vylákalo na stage nejednoho fanatika…kteří vyráželi na střídačku na pódium i během předchozích setů. Od Německého staroškoslkého death grindu REPULSIVE FEAST jsem měl velká očekávání, která byla bez debat naplněna. To, co tahle trojice načerpala v kapelách Cryptic Brood nebo Dissouled, zúročila nejen na sedmipalcových deskách, ale hlavně i během své půlhodinky na Obscenu. Ze řetězu utržený, svěží a s patřičným nadhledem odehraný thrashcore set měli na svědomí následující BLACK SACHBAK z Izraele. Thrashing vakcína s dvěma kytarami na okamžik vzkřísila i Michaela Jacksona a také vkusně zapadla do čtvrtečního vskutku žánrově vyváženého line-upu. Vakcíny a čipy…dvě věci, které se aktuálně spojují více než je zdrávo, že? Jeden takový velmi prospěšný čip fans na OEF opět dostali na registrační náramky a s ním následně platili něco do žaludku z nepřeberného množství bezmasých jídel, alkoholických i nealko nápojů či kávy. Káva i uvedené nápoje si dostal opět pouze do zálohovaných kelímků, z nichž dva půllitrové zdobily letošní zbrusu nové aktuálně tematické motivy. Kelímky s novými motivy byly poměrně limitované, takže se nedostalo na každého. Vraťme se k programu, ve kterém další pod pódiem roztáčející kolo štěstí měli na svědomí pardubičtí grindcore veteráni NEEDFUL THINGS. Nekompromisní válec s novým/zaskakujícím vokalistou…ostatně jak si od nich zvyklý nějaký ten pátek (výročí kapely 25 let) a jak si mohl začít v době epidemického lock downu při on-line řežbě Global Grindcore Alliance. Letošní dvanáctipalcový splitec s Controlled Existence je vše vypovídající. Z hibernace s probudivší francouzští šílenci PUTRID OFFAL se od svého druhého dechu podívali na trutnovskou stage již podruhé. V roce 2015 mě velmi oslovili, 2017 na NTEY byla laťka udržena a ani letos na OEF nespadla. Hrálo se pochopitelně i z loňského již druhého pohibernačního alba “Sicknesses Obsessions“, které je stejně jako živé přehrávky kapely poměrně utržené ze řetězu. Laboratorní pláště, umělá krev a hlavně výživná porce ultimátní muziky ze staré školy. S novými vály se vytasili i domácí oblíbenci SPASM. Radim aka Kopretina a jeho družina si i přes párty nádech drží stále hudební úroveň. Nové album je toho jasným důkazem. Na Obscenu rozpoutali takový hell, že kromě něčí nohy na zádech si mohl mít přelíznutou pěšinku i cizí předkožkou anebo nějakou nafukovací blbostí. Do toho kopec hlášek z pódia, maximální šou a skvělý zvuk…no pain, no gain! V hudební krasojízdě i lákání fans na stage pokračovali všemi festivaly protřelí thrashing šoumani INSANITY ALERT. Tahle kapela se zcela právem zařadila mezi uznávaná jména a to prakticky ještě před vydáním třetího dlouhohrajícího alba. Už jsem tu psal v reportu z ročníku 2019, ale borce jsem viděl v klubu prvně před šesti lety, kde na ně přišlo pár nadšenců a po jejich „run to the pit, mosh for your life“ mě prostě měli. Svojí pódiovou šou, která byla skvělá již před uvedenými šesti lety, samozřejmě stále šperkují, což dokázali minimálně již dvakrát na OEF. Z uvolněné nadsázky a přívalu čerstvé energie přenesli obecenstvo polští HATE do říše zla. Corpse paint, lebky na stojanech, úderné blackened death riffy, uvěřitelná metalová zloba…která ovšem po pár desítkách minut přestala ztrácet sílu a začala lehce nudit, což lze přikládat nejen mé únavě, ale i jisté porci monotónnosti spojené s délkou setu. Nuda se rozhodně nedostavila s hrubým goregrindovým nákladem v podání polských nestorů žánru SQUASH BOWELS. Poslouchám je téměř dvacet let a pořád mě nepřestávají bavit, stejně tomu bylo i během vystoupení na OEF (na rozdíl od posledního setu na Obscenu v roce 2018). Diktát jako hrom. Bez mučení se přiznán, že CENOTAPH, MICINY a BETON jsem už nedal i přes to, že poslední dvě jmenované kapely mám v oblibě. FREAK SHOW by FLY HIGH TRIBE se přesunula s ohledem na více než hodinový skluz na sobotní program.

Sobotní ráno bylo tradičně ve znamení nadávek na spaní v autě a extra porce silné kávy. Po uspokojení všech základních životních potřeb přišly na řadu potřeby další…vydatná porce muziky, což sobotní, z festivalového programu nejbohatší, menu bez debat splňovalo. Goregrindový start měli na svědomí SLUP. Brněnská partička s novou deskou dokazující grafikou i hudební náplní šílenství jednotlivých členů na kontě. Jako taneční rozcvička na desátou dopolední hodinu bez výtek. Z Brna dorazili i další, tentokráte smrtelně vážní syroví hardcore punkeři BRÜNNER TODESMARSCH. Tuhle kapelu jsem neviděl zdaleka poprvé, pitval jsem se v ní díky psaní recenze na doposud nejdéle hrající materiál v podobě deseti palců “Legální Lágry, Ilegální Lidé“ a obecně mi tenhle styl muziky sedí. Zbožňuju tu neurvalost, cílenou disharmonii a nasranou angažovanost. Set si užilo na začátek festivalového dne i poměrně početné publikum. Death metalem nasmrádlý, švédským zvukem zukrutněný a Roxorem personálně propletený grindcore SYSTEMATIC DAMAGE mě vystřelil z tenisek.  S netrpělivostí očekávám split LP s d-beat střelou Concussa…Vranov nad Topľou útočí! Nadšení z poctivého sypce přetrvalo i během setu “all star“ grinders SICK DESTROYER. Ještě aby ne, když tě nakrmí kadencí krátkých a rychlých tracků borci z Lycanthrophy, Needful Things, Controlled Existence a Beton, ne? Obecně sobotní line-up tvořil pro mě jednoznačně nejsilnější festivalový den, na který se bylo potřeba posilnit standardní festivalovým jídlem, které je na OEF vždy kvalitní. Nudle, grilovaná zelenina či žampiony, farmářské brambory. Vegan burgery, hot-dogy, párky…ochutnal jsem toho kotel a zklamání se dostavil pouze výjimečně. Díky nižší letošní návštěvnosti z důvodů, které není třeba opakovat, nebyl problém vždy najít místo ke klidné konzumaci a studiu programu, do kterého musel fanoušek letos elektronicky, jelikož tištěné programy ani CD kompilace prostě nebyly. Zato byla kupa skvělé a zejména domácí muziky, což opět flusači jedu živeni převážně vlastními neúspěchy patřičně probírali. No, polínkem do ohně pro podobné byla další letošní thrashovka. FORCE OF HELL…Beherit opět na pódiu, staroškolský thrash a nejmladší pařmen brázdící lajnu kolem odposlechů. Setu jsem ovšem nepodlehl a následně ani demonahrávkám, uvidíme co debutní album, které visí ve vzduchu. Kapela, které pravidelně podléhám a podlehl jsem ji i při prvním živém setkání byli další domácí zástupci grindcoru  IMPULSEALER. Dvojice ostřílených hudebníků John (ex-Bowelfuck a Marzena (Hibakusha a další) to sází pěkně z ostra již třetím rokem, na cestě mají LP a jejich grindové kořeny jsou jen o píď menší než jejich vous. Na OEE předvedli třeskutý set, který zatřásl nejedením grinderem. Nezbývá než se těšit na desku. Následující punková partička JUST WÄR nebyla na OEF poprvé. Jejich set v roce 2016 mě bavil fest, stejně jako řada parádních klubovek…kupříkladu vynikající koncerty s Total Chaos nebo s Call the Cops, se kterými chystají split LP. Řízný rock n roll, o který jsem měl trochu strach při výpadku Jehudy a pro který mám od jeho začátku s ohledem na oblibu Demarche slabost. Letos zazněly novinkové tracky, které se objeví na nových nahrávkách a mezi nářezy v sobotním programu pěkně vynikly. Skvělý koncert. Belgická SCHIZOPHRENIA byla pro mě jednoznačně příjemným překvapení thrashing death s využitým potenciálem dvou kytar. Od nahrávky “Man Bear Pig“ uběhlo hodně vody, zmizel gore odér a z původní sestavy zůstal pouze bubeník. Aktuálně stála před posluchačem čistokrevná grindcore řezničina, jak je znát z poslední nahrávky “Decades“. Řeč je o domácí veličině BOWEL FUCK, která prostě doposud nikdy nezklamala…závěrem koncertu byl vskutku masivní. V takto kvalitně hudebně nabitém dni těžko hledat takovou pomyslnou TOPinku…pro mě to všem byli PERFECITIZEN, které nepoutá styl, žánr ani tahle planeta. S loňskou deskou “Humanipulation“ opustili známý vesmír, ve kterém beztak působili jako pěst na oko a vydali se tam, kde se tvoří desky roku…nepropásni podzimní turné s Contrastic…bude to velký! V superlativech by se dalo pokračovat i v popisu následující partičky SKIPLIFE. Power violence mlátička v duchu průkopníků daného subžánru složená z lidí z Lycanthrophy,Repelent SS a Decultivate rozvířila prach trutnovského Bojiště, na které krom pátku nezapršelo na rozdíl od jiných koutů republiky, kde se prohnaly bleskové záplavy. Kadence tracků, které můžeš natlačit do hlavy na splitu s mocnými Gride chutnali evidentně všem bez rozdílu hudebních preferencí. Krom pecek z alba zazněla i řada novinek a kapela posílila o post baskytaristky. Skvělá nová kapelka…koukni. Sadu excelentních výplachů solidně osvěžila staroškolská death metalová hydra SKELETHAL. Čtveřice francouzských hudebníků měla evidentně žánr v krvi a jeho produkcí vyhecovala řadu šílenců k pověstnému OEF stage divingu. Kapelu jsem do letošního OEF vůbec neregistroval, což je záhodno napravit. Další domácí veličinou byli grindcore fofrníci LYCANTHROPHY, kterým to stále skvěle sype…pamatuju si, jak jsem v roce 2003 stál u tohoto pódia jako opařený, když jsem viděl kapelu poprvé živě. Tady prostě vedle nešlápneš. O crustem prolezlém death metalu ZATRATA se poměrně hojně mluví od vydání split LP s How Long? a loňské debutní LP hlasy chvály jen přiživilo. Popravdě jsem byl rád, že se všechny zvěsti zakládaly na pravdě a set této hydry mě přejel jak buldozer…evidentně si budu muset zopakovat svůj lajdácký poslech uvedených nahrávek. Řízným grindcorem s nezaměnitelným rukopisem vyrukovali na stage slovenští ABORTION. Lepra samozřejmě proložil set několika trefnými hláškami, při kterých některým jedincům zřejmě naběhla krkavice. Na dvě kytary to borcům šlapalo a na řadu přišly samozřejmě i tracky z novinkové desky “ No Lives Matter“. Bomba jako vždy a pit jako hrom! Následující set německých old skull death metalistů FLESCRAWL se nesl v duchu vzpomínky na nedávno zesnulého zpěváka Svena Grosse. Kapela předvedla nekompromisní tepavou staroškolskou jízdu, kterou jsem od nich neviděl poprvé (vybavuji si OEF 2018, NTEY 2019) a doufám, že ani né naposledy. Za třicet let na scéně to mají prostě zmáknuté a nový/hostující vokalista na tom nic nemění. V kotli i na stagi bylo vskutku živo. Bez debat jeden z nejlepších letošních setů předvedli němečtí fofrníci YACØPSÆ. Další borci, co to valí třicet let a nedocházejí jim baterky, viz poslední řadovka “Timeo Ergo Sun“ z roku 2019 nebo spliting z roku následujícího. Rychle, krátce a úderně…k tomu kotel jako hrom…prostě skvělý set. Kvalita produkce neklesla ani z následující jednohubkou, kdy uskupení SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH přehrálo kultovní fošnu "For God Your Soul... For Me Your Flesh" (zase starší třiceti let), kterou všichni známe a většina z nás ji má zarytou hluboko pod kůží. Přiznám se bez mučení, že jsem to proseděl na lavičce, jelikož tyhle večerní dlouhé sety jsou fakt po celodenním hudebním maratonu už náročné…ale poslouchalo se to bez debat výborně. Německé novodobé mohykány švédského stylu death metalu ENDSEEKER jsem už letmo vnímal v poloze ležmo ze svého auta a kvality následně docenil doma poslechem nejen novinkového alba “Mount Carcass“, které hojně koluje po domácích distrech…poslechni ho. Na WOJZCECH ani GOSPEL OF THE FUTURE už bohužel nezbylo sil a to mě obě kapely baví…prostě člověk nemůže vidět na festu vše. Stejně tak letos pro mě dopadlo opět vystoupení FREAK SHOW by FLY HIGH TRIBE.

Nedělní ráno neprobíhalo úplně podle mých představ, protože se mi zamklo auto s klíčky uvnitř a představa zavěšení na háku za distry v areálu festivalu, které jsem v sobotu bedlivě sledoval, nebyla najednou nejhorší představou. Ranní káva neproběhla tedy v klidu, ale sháněním zámečníka, který nakonec přijel a auto zdárně otevřel, což mě stálo tři dvanáctipalcové vinyly z wantlistu, se kterým jsem se chystal vtrhnout do dister…nakonec jsem stejně domů po návštěvě Lectera, Dead Heroes, Psychocontrolu, Phobie,  Insane Society a Left Hand Patches vezl devět velkých desek a nějaké singly…ale nepředbíhejme, protože před odjezdem byl na programu ještě jeden nabušený den, který otevřeli polští drtiči s přesahem do další žánrů PUTRID EVIL. Jednalo se o solidní grind řízlý deathem s pekelně řezavou kytarou. Jelikož se startovalo v pravé poledne, tak k obědu ideální záležitost. Ostatně posuď sám. Ještě o něco výše posadila dnešní laťku pardubická hardcore punková kapela CONQUESTIO. Našlapaná produkce s ženským zpěvem přilákala k pódiu poměrně solidní množství fans. Ještě aby ne, když tohle pětice šperkovala řadou vyhrávek a poměrně slušnou dávkou divokosti. Rozhodně doporučuju split se Sobras del Descontento, který jsem si po festu také opatřil. Následně pekelně šlápla na pedál německá dvojice TURTLE RAGE. Před lety jsem tohle logo zahlédl během klubové akce v jednom německém mini distru plném kazet s rychlou muzikou a rozhodně jsem mu měl věnovat větší pozornost. Kytara, bicí a řev tepající ve vlnách nekompromisního fastcore.  Asi největším překvapení letošního festu byla pro mě doposud neznámá polská crustovka SKORUP/A. Angažována jízda s řadou kulervoucích pasáží v sestavě s lidmi z mých oblíbených Non President mě vystřelila z tenisek každým trackem, který předvedli. Skvělý set, který měli přeživší možnost vidět i na pondělní after party ve skleníku řadím k tomu nej, co jsem letos na OEF viděl. Stejně jako koncert doporučuju debutní velkou desku “Nie Ma Nic Przede Mna"…pecka! Dalším crusty zástupcem byla ostravská rubanice KULMA v sestavě s prověřenými tvářemi ostravské rychlé kytarové scény. Partička ostrá jako břitva v čele se zpěvačkou, kterou pořadatel na svém webu definoval jako temnější alterego ostravských Sheeva Yoga. Ostrava pokračovala ve víření trutnovské půdy léty prověřeným jménem NAHUM. Thrashing death metal šplhající se k dvaceti letům existence na scéně dostál své pověsti a nabídl techničtější/metalové party po předchozích výplachách. Debutní LP “Rotten To The Core“ další ostravské, teprve v loňském roce zrozené, kapelky odkazující se na základy patologického gridncoru SICK SINUS SYNDROME jsem doma točil ještě před odjezdem na OEF a asi stejně jako valná většina fanoušků žánru byl z desky tří veteránů české scény nadšený. Živě Bilos, Jürgen a Hary rozhodně také nezklamali a rozběsnili Bojiště poctou takovým spolkům, jako jsou např. Dead Infection, Regurgitate nebo Carcass. Stejně jako deska byl i set neskutečně šťavnatým zážitkem. V krasojízdě pokračovala všem dobře známá PRŮMYSLOVÁ SMRT. Parta borců z Jihlavy, Průmyslovka, kteří stojí nohama pevně na zemi a svůj extrémní hardcore drhnou bez ohledu na okolní trendy. Kupa skvělých desek, randál skvělých koncertů, včetně tohoto na OEF, který i po předchozí bombě přilákal k pódiu řadu fans. Mičlův fanzin Destruktorrr, label Hardcore Loves All Colors Records. Prostě trefa rovnou mezi světla ve všech ohledech. Bohatá historie třech maníků z Rumunska NECROVILE lákala na brutální přehlídku v ranku BDM. Skutečně se tak stalo, ovšem osobně jsem v tomto ranku řekněme svátečním posluchačem a svátek se pro mě zrovna nekonal, takže jsem bicí kanonádu, kanální vokál a stylu poplatnou kytaru vnímal od dister, kterých letos s ohledem na celkovou situaci bylo méně, ovšem stále bylo z čeho vybírat. Jen nechápu proč nepřijeli z Day After. Domácí thrashovou stálici EXORCIZPHOBIA a její nové album jsem sledoval z povzdálí. Kdyby mě zhodnotit set těhle crossover/thrasherů podle kdysi populárního hodnocení v televizním magazínu, jehož jméno jsem zapomněl, tak by to vypadalo asi takto. Zábava ***/kvalita ***/energie*** z maxima tří hvězd…prostě předvedli další kousek z talíře topinek letošního festu. Jo a rozhodně poslechni loňskou desku Digitotality. Polští SCHISMOPATHIC pro mě byli skvělým doplněním grindcore historie, jelikož jsem o nich do soupisky OEF netušil. Kapela nehrála vůbec zle a zlé není rozhodně ani letošní pohybernační album…na to, že jsi devatenáct let v útlumu, vskutku ne. Od děčínských FLESHLESS jsem za posledních dvaadvacet let neviděl špatný koncert a ne jinak tomu bylo opět na OEF, kde se ukázali již mnohokráte. Technika, brutalita, profesionalita…jo a Nice to Eat You Deathfest. V death metalové kvalitě pokračovala bez debat holandská veličina GOD DETHRONED, samozřejmě pořádně zčernale, jak již název samotné legendy s kořenem v roce 1991 napovídá. I když je aktuální sestava poměrně čerstvou záležitostí, na kvalitě uskupení se to rozhodně nepodepsalo…svědčí o tom loňské Illuminati. Závěr mého letošní OEF byl krátký příběh o tom, jak strčit do kapsy většinu předchozích setů v několika minutách. Bicí hned za odposlechy a v nové fresh sestavě tracky z aktuálního split LP a nostalgické zářezy v jednom balení. GRIDE…třikrát bravo!

 

Tímto pro mě letošní OEF s ohledem na nutnost být následující den ráno v šest v pozoru více než sto kilometrů daleko skončil. Rozhodně mě mrzí, že jsem neviděl přehrávku "Been Caught Buttering" v rámci druhého běsnění SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH, ale rozhodně mě nemrzí, že jsem strávil další skvělé letní dny Bojišti v rámci každoročního kompromisu dělení času mezi kámoše, kapely a distra. Klobouk dolů za sestavení akce v téhle pohnuté době, která až na pár detailů byla prakticky plnohodnotným obscínem, na který každý rok všichni rádi jezdíme a to včetně nezbytného zázemí pro fanoušky (cca 3000 lidí), OEF merche i neziskovek, které se pokouší dělat svět lepším místem pro lidi, kteří neměli v životě tolik štěstí jako valná většina z nás.

Fotogalerie od Jardy

Grinch

Death Coffee Párty 9.

I když jsou Litoměřice skutečně blízko od mého bydliště, dostal jsem se na již poměrně zaběhnutý festival Death Coffee Párty až letos. Hned v úvodu musím napsat, že to byly vskutku příjemné dva srpnové dny na litoměřickém výstavišti, kde se festival odehrával. Samozřejmě nebylo vše úplně ideální, ale to není nikdy a těch pár nedostatků, o kterých bude ještě řeč, nesebralo v celkovém dojmu festu prakticky žádné body.

Po příjezdu do Litoměřic bylo zapotřebí objet místní kasárny a zaparkovat na zpevněné ploše, jejíž kapacita s přehledem převyšovala počet potřebných míst pro auto nebo stany. Z tohoto nijak nehlídaného a neoploceného kempu to bylo k bráně do areálu pár desítek metrů. Standardní graficky pěkně vyvedené pásky, které bohužel padaly z ruky a lidové vstupné na dvacet sedm kapel. Cenovky za pití a jídlo už takovou lidovkou nebyly a cena bohužel v nejednom případě těžce převyšovala kvalitu…přežít se to ovšem dalo. Kompenzací byla parádní krytá stage v podobě obřího stanu s prkennou podlahou a kvalitní zvukem. Na stage do stanu fanoušek viděl i zvenčí z několika desítek laviček nebo prostě jen z trávy, kam se usadil na deku. Mezi jednotlivými sety, které samozřejmě s ohledem na pořadatele tvořila moderní death core páteř mohl fanoušek zavítat do kryté jídelny, která krom možnosti nadlábnout se sloužila i jako místo pro prodej merche vystupujících kapel. K dispozici byl u vstupu stánek s merchem festivalu a v areálu i stánek Bizarre Leprous Production. V kvalitním zázemí pro fanoušky můžu směle pokračovat toaletami, z nichž ty větší se na noc bohužel zamykaly a vskutku příjemným areálem litoměřického výstaviště, do řady jehož částí neměli bohužel fans přístup. Asi nejvíce mě mrzelo zaplocení dětských prolézaček, jelikož jsem byl na akci se synem, ale je mi jasné, jak by prolézačky dopadli po rumové smršti některých návštěvníků…kór když si festival několik jedinců spletlo s volebním mítinkem SPD…což je na metalu obecný a dlouhodobý problém.

Line-up naštěstí nezůstal jen u zmíněné death core páteře, ale nabídl i výlety do dalších žánrů. Asi se nebudu podrobně zabývat jednotlivými sety, ale v pátek se hrálo od tří hodin, kdy akci zahájili melodičtí death metalisté VANGUARD, jejichž set neurazil ani nenadchnul. Do hry mě úplně nezatáhli ani následující staří dobří známí ARAWN, jejichž thrash death je na festech slyšet poměrně často. Chytl jsem se až na následující italský technický death metal NECROSY, který si jako první dnes šperkoval stage včetně kostýmů, ve kterých tahle partička vystoupila. Domácí deathcore WICTIMS nebo italští brutalisté BLOODTRUTH ve mě nezanechali žádné zvláštní dojmy…zaplněný pařící stan s nejedním párty kostýmem to ovšem viděl jinak. Mě osobně zaujala až německá hardcore partička BEAR, která se skvělou pódiovou šou a neuvěřitelně chytlavou i variabilní tvorbou aspirovala na překvapení dne. Další energickou jízdu předvedla holandská hardcore mašina NONE SHALL FALL. S dozimetry vyběhli na pódium proslulí techničtí brutalisté CYTOTOXIN, kteří nezklamali nejen hudebně, ale ani pověstnou choreografií. Společně s následujícími kultovními poláky SQUASH BOWELS, to byly bez debat top sety dnešního festivalového dne. Dost mě mrzelo, že jsem neviděl DECULTIVATE, DEWDROP a THE CORONA OF LANTERN, ale junior už začínal klimbat u monstrózních goregrindových riffů Squash Bowels, kterým posílám palec nahoru za LP reedici fošny “No Mercy“, kterou jsem si od nich na akci pořídil.

Následující den v pravé poledne startoval beatdownem NO FACE NO CASE. Česká partička a její koncertní premiéra rozběsnila nejednoho šílence před pódiem. Český brutální death metal MIVEDANTAL nechal většinu přítomných chladných. Publikum ožilo až u další české kapelky SILENT GENERATION produkující minimálně naživo dobře stravitelný slamming deathcore/beatdown. Kapelu jsem měl možnost následně posoudit i v klubu, ovšem poněkud mě odradilo chování některých členů. DIVERSITY byli příjemným čistě instrumentálním moderním metalovým pohlazením po duši. Opět CZ scéna. Na moderní vlně se svezli i MADAFAKA, kteří zaskočili za vypadnuvší slováky CRANIOTOMY. Více než důstojná náhrada a více než slušný set. Maďarský grindcore PAEDIATRICIAN mě nikdy neposadil na zadek a ne jinak tomu bylo i na tomto festu. Za to následující grindcore sypec ATTACK OF RAGE mě rozsekal jako vždy…dvacet let na scéně a pořád to šlape, jen by to chtělo už nový album. Holandsko-slovenský pomalý deathcore DISTANT byl pro řadu fans velkým hudebním lákadlem stejně jako jejich nepřeberné množství merche. Kvality můžeš posoudit sám na jejich dvou albech. Akci pořádající ANIME TORMENT předvedli standardně kvalitní set, o kterém se nemá smysl rozepisovat, protože dřevo se do lesa prostě nenosí. Velkým překvapením pro mě byla další nemecká hardcore partička RISK IT!. Tahle kapela, která kolem mě již několik let pravidelně vystupuje, a nikdy jsme se prozatím nepotkali, mě doslova vystřelila z kecek. Borci nejenže svoje řemeslo ovládají na výbornou, ale jsou to i fajn lidé, což se cení zejména v dnešní poněkud nahnuté době. Holandská brutální mašina KORPSE je jedna z mála žánrových kapel, které živě strávím a na kafíčku to trávilo výborně. Korn pro “chudé“ předvedla chilská kapela CHAOSEUM…jejich set mě bez pardonu nudil. Za to následující JIG-AI už s Jardou Hažem za bicími předvedli vysokooktanovou grindovou jízdu, jak ji všichni známe a která se společně s RISK IT! Směle podělila o TOPku dne. Na následující dvě kapely ABYSS ABOVE a MENSTRUAL SOUP už nezbylo sil.

Celkový dojem z festu je výborný a to i přes několik uvedených negativ. Krátké video shrnutí zde a více doporučení na následující jubilejní ročník snad už nepotřebuješ, ne?

Death Coffee Párty Anniversary 10. - official event

Vychází raritní živák teplických F.P.B. – Rockfest Live 1986

Teplická kapela F.P.B. byla unikátním úkazem na československé punkové scéně. Od svých počátků v roce 1980 se držela vlastního stylu a neotřelým přístupem se vymykala většině tehdejší žánrových kapel. F.P.B. totiž často čerpali z nekonečné studnice hudebních nápadů mimo stylové mantinely. Nebáli se jít dál, bořit hranice. Poeticky pojaté texty i zhudebněné básně v kombinaci s precizně odehranou pestrou hudební složkou jsou tím nejkvalitnějším, co u nás v té době vzniklo. Krom české alternativy se inspirací pro F.P.B. staly i rané britské punkové kapely a skupiny z hnutí Rock in oppossition (např. Pere Ubu, The Residents). 

PHR Records v rámci své řady živých záznamů aktuálně vydává na vinylu koncert F.P.B. z roku 1986. Jedná se o záznam z prvního ročníku Rockfestu, nejdůležitější československé přehlídky rockových kapel. F.P.B. zde odehráli jeden z nejlepší koncertů své kariéry. Kapela byla v té době na svém vrcholu. Precizní energický set sestavený z nejznámějších skladeb vlastně nenechává posluchače ani na chvíli přemýšlet o opaku. Paradoxně se ale jednalo o jeden z posledních koncertů F.P.B. v původní sestavě. Krátce po Rockfestu se hlavní postava kapely - Mira Wanek rozhodl naplno věnovat nové kapele Už Jsme Doma, kam jej záhy následoval i kytarista Romek Hanzlík.

Album vychází v nákladu 300 kusů u PHR Records.

www.phr.cz

https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/rockfest-live-1986

Jiří Černý bere útokem české gore bažiny

VAGINAL DIARRHOEA je fanouškům žánru dobře známý one man goregrindový projekt Jirky Černého, který s ním od roku 2005 čeří smrduté vody nejen domácího gore rybníčku. Po dvou řadovkách a splitu přichází na sklonku letošního roku s novým epkem 𝗥𝗲𝗮𝗻𝗶𝗺𝗮𝘁𝗲𝗱 𝗜𝗻𝗳𝗮𝗻𝘁 𝗢𝗳 𝗔𝗯𝗼𝗺𝗶𝗻𝗮𝘁𝗶𝗼𝗻, které spatří světlo světa na fyzickém nosiči na mexickém labelu 𝗟𝘆𝗺𝗽𝗵𝗮𝘁𝗶𝗰 𝗦𝗲𝘅𝘂𝗮𝗹 𝗢𝗿𝗴𝘆 𝗥𝗲𝗰𝗼𝗿𝗱𝘀. Jirka si standardně nadhrnul nejen všechny struny, ale i naprogramoval patřičně rychlého automatického bubeníka. O vokální stránku dílka se zde postaral 𝗥𝗼𝗯𝗲𝗿𝘁 𝗠𝘆𝗶𝗮𝘀𝗶𝘀 z Gruesome Bodyparts Autopsy. Na nahrávce odvážného posluchače čeká deset tracků na stopáži necelých čtrnácti minut neprostých splatter horových inter. Bicí kanonáda s kytarami stojí až za pro daný žánr typickými zvířecími vokály. Naštěstí je zde minimálně tupých tupa tupa partů a nahrávka se tedy převážně zběsile žene vpřed. O čem to celé bude, můžeš posoudit sám při četbě názvů jednotlivých zářezů v odkazu…samozřejmě během poslechu, který běžnému smrtelníkovi udělá v hlavě větší kaši než slovutný guru Jára. Obal je řádně hnusný a víc se mi líbí, dáli se to vůbec takhle nazvat, v odstínech šedi než v plnobarevné verzi. Fanoušci žánru směle do toho, ostatní jen na vlastní nebezpečí.

Vaginal Diarrhoea - reanimated infant of abomination

Facebook

DISSEKERAD NOVÉ ALBUM JE VENKU !!!

Právě dnes vychází nové album švédských DISSEKERAD s názvem “Inre Strid”. Solidní d-beat / raw punk jízda s členy kapel jako Totalitär, Avskum, Makabert Fynd, Krigshot, Brainbombs atd. atd. US verze venku na Desolate Records. Vylisováno bylo 500 ks, 400 černých vinylů a 100 půlených (bílá / šedá) s červeným splatter efektem.

https://phobiarecords.bandcamp.com/album/dissekerad-inre-strid-lp

Zároveň byl nahozen předprodej kompilačního LP DEMONS INSIDE US – 20 years of Phobia Records. Oslava 20 let od startu Phobia Records. Účast opravdu luxusní, 28 stránkový booklet, A2 plakát, limitovaná edice na zlatém vinylu. Veškerý výdělek půjde lokálním organizacímm, které si podporu zaslouží. Samozřejmě o tom budeme informovat. Sledujte přibývající kapely na bandcampu Phobia Records.

https://phobiarecords.net/shop/hudba/vinyl-lp/pr-229-dissekerad-inre-strid-lp/

Průmyslová Smrt vypouští druhý singl z připravované desky (TZ)

 „Nevědomost je tvoje víra, Ignorance pravdy je tvůj názor, Spotřeba je tvůj bůh, A v chaosu se nejlíp vládne…“ zpívá Michal z Průmyslové smrti v novém singlu.

Druhý singl Lobotomie konzumem představuje druhou samostatně dlouhohrající vinylovou desku Průmyslové smrti, která vyjde na přelomu zimy a jara 2022.

Šest let uplynulo od vydání poslední velké desky Průmyslové smrti s názvem Invaze změn, ohlašuje kapela příchod nového alba Pedagogika poražených, které vyjde na přelomu zimy a jara 2022 na labelu Papagajův hlasatel records.

Singl Průmyslová smrt – Lobotomie konzumem: https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/pedagogika-pora-en-ch 

Lyrics video: 

Facebook: https://fb.watch/9-3sWKjx4k 

Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=UALtm7YR05A 

Na novém albu kapela přichází s novými nápaditými kompozicemi skladem, kde se mísí agresivní rychlé pasáže s pomalými, což není o pro kapelu obvyklé oproti poslednímu albu Invaze změn. Těžkotonážní začátky i thrash metalové rozjížděčky písniček doplňují extrémně rychlé pasáže, doplněné těžkými metalovými mezihrami.

LP PEDAGOGIKA PORAŽENÝCH dává vizi světa takového jaký je, světa paranoi, světa strachu z reality, světa z reálně odžitého života, světa strachu ze skutečných lidí a skutečných emocí, je to svět hrůz, které zde už jsou a jsou neviděny, je to peklo v éteru, ve čtvrté dimenzi levitující mezi námi, je to pravda, kterou nevidíme, je to cesta, kterou nechceme jít a přesto jdeme.

Aktuální koncerty:

17.12.2021-Polná Klub, 15.1.2022-Ostrava, 25.2.2022-Blatná křest a release párty, 26.2.2022-Linz/AT, 11.3.2022-Praha 007 křest a release párty, 12.3.2022-Brno Kabinet Múz křest a release párty.

Další informace o kapele:

https://www.prumyslovasmrt.cz/

https://www.facebook.com/prumyslovasmrt

https://prumyslovasmrt.bandcamp.com/

Label:

https://phr.cz/

https://www.facebook.com/papagajuvhlasatelrecords/

Label: Pavel Friml info@phr.cz, +420 608 577 797

Média a promo: Petr Knotek, promo@phr.cz, +420 605 010 562

Booking: Petr Hanus (Johan), xpetrhanusx@gmail.com, tel: +420 724 905 864

17.09.2021 - Lifelines, Flashback, Brandos eyes, Backfist, Hopes – Bunkr, Liberec

Hardcore dostaveníčko v Bunkru lákalo na jeden z posledních venkovních libereckých hudebních riotů. Ovšem počasí nepřálo, takže se celá akce přesunula do vnitřních prostor, což sice nebylo na škodu, ovšem s časovým harmonogramem se nikdo nepáral.

Bohužel stejně jako se zvukem první kapely LIFELINES, která akci pod názvem LBHC FEST LIBEREC odpálila. Ovšem zvuk nebylo to jediné, co pohřbilo touhle liberecko-jabloneckou partičku, jelikož čisté polohy vokálů. Kompozičně to ovšem marné rozhodně nebylo…emíčkové, kde každý těžší rif pak působil neuvěřitelně tvrdě. Hradečtí FLASHBACK předvedli hardcore ze staré školy (žádná lopata), který nezapřel thrashový přesah kytaristy. Velmi příjemné překvapení, které ponouklo už pár odvážlivců z celkové stovky návštěvníků k nějakým hardcore tanečkům. Pražští BRANDO'S EYES naservírovali svou směsku post hardcoru a moderního metalu s notnou profesionalitou. Sakra i ty extra soft nebo nesamplované pasáže zněly skvěle. Z profilů nebo klipu to má sotva padesáti procentní údernost…překvapení večera. S další domácí kapelou BACKFIST (jako úplně domácí) jsem už do kontaktu přišel. Matně si pamatuju, že mě na jednom dnes již neexistujícím regionálním hc metalovém festivalu moc nebavili. Ovšem tenhle večer mi jejich “lopatová“ nálož celkem sedla a bavil jsem se. Na akci jsem ovšem vyrazil zejména kvůli libereckým HOPES, jejichž deska na Pushteeku mě fakt baví. I kdyby to jen zahráli, tak bych byl spokojený, ovšem wall of death, mikrofon do publika, frontman do publika, stage diving, neskutečná porce energie a hlavně atmosféra jako hrom…jen to sklo prostě do kotle nepatří. Čekej nový sedmipalec a pokud ještě nemáš, kup si dvanáctipalcovou desku. Jinak na pět kapel za symbolického stováka, bych čekal větší návštěvnost, kór ve stotisícovém městě.

Grinch

Acid Row s německými Samavayo vydávají společný singl o sériovém vrahovi (TZ)

Česká stoner-rocková skupina Acid Row vydává singl The Serpent společně s německými Samavayo. Nahrávka o sériovém vrahovi vznikla ve dvou studiích, ve dvou státech a podíleli se na ní obě kapely. Česká strana natáčela své party v pražském Golden Hive studiu a německá v ve svém studiu v Berlíně. Singl doprovází minimalistický videoklip, v němž kytarista Acid Row Dominik Klesa za pomoci animace rozpohyboval motiv démonického hada s lidskou tváří. 

„Je to poprvé co jsme napsali song v kolaboraci s jinou kapelou. Při předchozích kolaboracích vždy přispěla každá kapely svými songy k celkové nahrávce. Tentokrát jsme ale skládali společně jeden song a výzvou byla také vzdálenost  obou měst různých států. Podařilo se a stvořili jsme unikátní kus rockové hudby s tvůrčím vkladem obou kapel. Šli jsme do toho, protože to znělo zábavně a zároveň jako výzva. Acid Row jsou naši kamarádi z Brna, kde jsme spolu odehráli show,” říká o spolupráci frontman Samavayo Behrang Alavi.

Tvorba skladby probíhala online na dálku formou vzájemného postupného doplňování nápadů a demo nahrávek. Tématem textu hudební kolaborace se stal francouzský sériový vrah Hotchand Bhawnani Gurumukh Charles Sobhraj, kterému je v oblasti Jižní Asie přisuzováno na dvacet obětí. Zločinec si od médií vysloužil přezdívku had, kterou symbolizuje grafika Daniela Gerharda Holce. Motiv hypnoticky tančícího hada s lidskou hlavou zmíněného zabijáka se v pozadí animovaného videoklipu mísí se záběry z liquid light show tvůrčí skupiny Weird Visuals.

„Psychologie, obzvlášť sériových vrahů, mě baví jako koníček i coby hudební inspirace. Některé případy vybízejí k obrazotvorným připodoběním nebo symbolice. Jako v případě hada. Sobhraj kradl svým obětem jejich majetek a identity, podobné jako převlékání kůže plazů. Své oběti také pomalu trávil jedem. Podle mě má člověk za svou sociální maskou různé zvířecí kořeny. Ať už se jim poddá nebo ne,” říká k ponurému námětu frontman Acid Row Alex Fonar. 

Německá trojice Samavayo brázdí evropskými kluby a festivaly už více než dvacet let. Společná turné s ukrajinskými Stoned Jesus nebo švédskými Greenleaf je zanesla na území většiny Evropy. V České republice byli k vidění a slyšení opakovaně. S českými desperáty Acid Row se poznali právě na jednom z nich. Vystoupili pak spolu také na berlínském festivalu Setalight, který pořádají sami členové Samavayo.

Přeshraniční spolupráce vznikla za podpory proexportní hudební kanceláře SoundCzech. Mixu a masteringu nahrávky se chopil zvukař Jens Güttes. Videoklip vychází 16. prosince, na zbylých streamingových platformách se objeví den před Štědrým dnem.

Foto ke stažení: https://bit.ly/SamAcidfoto 

Youtube The Serpent: https://youtu.be/l0hRPFrj1GA 

The Serpent (.mp3, .wav) ke stažení: https://bit.ly/TheSerpentmp3wav 

Pre-save hyperlink: https://distrokid.com/hyperfollow/acidrow/the-serpent-feat-samavayo