25.6.2021 – MIKExWAZOWSKI, AMOCLEN, BAMBULKYNĚ DOBRODRUŽSTVÁ
Pot, bahno a moč… MIKExWAZOWSKI,
AMOCLEN a BAMBULKYNĚ DOBRODRUŽSTVÁ…přeživší z tunelu pražské Divoké Šárky
konkurovali v Široké ulici studentskému techno dýchánku na Komunitní zahradě
LIAS. Splitko Xanax se křtilo živou vodou Wilhellma aka ten, jehož jméno nesmíš
před řádkou pražských promotérů vyslovit. Všechny tři sety jak fík stejně jako
zvuk, do toho nějaké personální kotrmelce a zajímavosti ze scény, pro kterou
jsou nastavené mantinely příliš úzké. Fotek je dost, jsou i videozáznamy, ale
víme, jak dopadl Václav s fotkami ze Šárky (měsíc pouze Twitter)…takto jsem
shrnul druhý den na facebooku křest sedmipalcového splitu dvou grindových
domácích kapel, kterým ještě není cizí pravý underground ani principy DIY…a na
konci svých setů jsou, jak bývávalo zvykem, na pokraji sil.
Ano takhle nějak a ještě
divočeji, odvážněji, ale i doslova kaskadérsky se hrálo v příjemném a
přátelském prostředí komunitní zahrady naproti pivnímu baru Azyl. S veganským
párkem v rohlíku, limonádou nebo jedním z nepřeberné nabídky piv si
mohl ten, kdo dorazil, vychutnat libereckou premiéru poměrné mladých
mladoboleslavských grinderů MIKExWAZOWSKI. S kapelou jsem se seznámil
naživo teprve v loňském roce, kdy prakticky začali hrát a potenciál tam
prostě byl. Crustová špinavost, neučesané power violence výbuchy umocněné
nějakým tím vazbeníčkem a stále se zlepšující bubeník Dominik, který naskočil nejen
za basákem Ondrou
do
českolipských Incarnate na pozici hlavního vokalisty, ale vypadá to, že
naskočí i za bicí do libereckého klubu pilulkářů Amoclen, kteří dnes křtili
svůj nový počin. Ale zpět k MxWx, kteří představili řadu nových věcí, čímž
poněkud natáhli svůj set…řekl bych, že na daný žánr až moc. Přesto hudební
spokojenost, kterou můžeš ostatně zažít na vlastní kůži u Jirky Faráře…zřejmě
opět s legendárními Purulent Spermcanal. Pozvánku najdeš časem na Crumpitu
nebo na profilu
MxWx.
AMOCLEN s Bambulkama pojali
svůj křest
Xanaxu
ve velkém stylu…vysokooktanová kanonáda všelijakých recepisů smíchaná
s potem a prachem. Samozřejmě zazněly všechny skladby z novinkového
sedmipalcového splitu, který v průběhu setu pokřtil Wilhellm přesně jako
křtí během každého setu Bambulek novice, nepozorné či na vše připravené pod
pódiem. I když vokály na hranici rupnutí cévky a strunové orgie doplnily
tentokráte bicí “pouze“ ze záznamu, neubralo to grindcorovému setu na pověstné
divokosti…a to i přes basáka bez emocí, že? Promočené či pomočené ípko si
skočilo s hrdým majitelem v kotli jako celá řádka fanoušků, kteří se
od prvního setu dožadovali nášupu. Optimální křest na žánr, očekávaný křest s ohledem
na autory stop v asfaltových drážkách, které jsou pro obě kapely první na
tomto nesmrtelném formátu…odpaněno.
Pokračování pohádkových příběhů z kapsy
děda Jozefa známa jako BAMBULKYNĚ DOBRODRUŽSTVÁ předčila bez debat moje
očekávání. Pokud pominu fakt, že nahý Willhelm málem propadl střechou pódia při
svém pověstném transu během zpěvu á la hladový lachtan pobíhající v dosahu
i mimo dosah mikrofonu, tak vymýtání covidu či odhalení pravdy o zbytečnosti
oblečení byly poněkud více intenzivní, než tomu bylo
v loňském roce před
nucenou covidovou přestávkou. Nejen šoková, ale i hudební stránka vystoupení
zůstala i přes uvedenou výluku zachována minimálně ve stávající kvalitě a pozornější
fanoušek či fanoušek s méně oktany v krvi z pověstného azyláckého
pivka si zajisté všimnul i přidané hodnoty v podobě potřeby jednotlivých hudebníků
ze sebe dostat ty měsíce bez hraní…což platilo ostatně pro všechny dnešní
kapely.
Nahý a grindem prošpikovaný rock
n roll s nejednou nerv škubající vazbou byl pro mě jakýmsi manifestem
svobody navzdory všem těm z kytarové scény, kteří se pasující se do role
odbojářů proti údajné totalitě, ve které žijeme. Hele doporučuju pobyt v Číně
nebo v jiném opravdovém diktátu, kde dostaneš doživotí za ceduli na
náměstí.
Hrubek se nelekejte, na čárky
nehleďte a hlavně pošlete nějakej peníz obětem tornáda na jih Moravy. Pár mých
fotek najdeš tradičně ZDE.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat