Třináctka je prostě šťastné
číslo. Jinak se tedy nedovedu vysvětlit, že se akce ku příležitosti třinácti
let pivního baru Azyl obešla téměř bez deště, bez technických problémů (posunutí
bicích či a vypadnutí kytarového efektu nikomu žíly netrhalo) i bez nějaké
stížnosti, kdy probíhalo ještě bujaré veselí po desáté večerní v centru Liberce.
Samotná akce startovala již v
13:00 hodin, kdy se na 13 pípách čepovala třináctistupňová piva. Piva se točila
v baru a vlastní koncert probíhal cca od půl páté v Komunitní zahradě
LIAS přes ulici, kde si krom pořádné porce kolem punku motající se muziky mohl
dostat i porci vydatného jídla od Vaspet. Jako první zahráli UNDERGROUND
THEATRE. V téhle reunion sestavě jsem kapelu viděl libereckém Hadovi letos
v dubnu a tehdy mě to bavilo fest. Bavilo mě to i tentokrát a navíc jsem
hudebníky na rozdíl o posledního koncertu viděl. V Hadovi byla mlha, že by
ji nenakrájel ani rákosníček. Tohle oživení výborné post hardcore kapely nelze
než uvítat. Jediného původního člena Charlieho (kytara a řev) doplnily basa z
Drom, kytara z Much Better, bicí z Garbage Feast a hostujucí/doprovodný vokál z Amoclen.
Delší atmosféru stupňující tracky se třemi kytarami a třemi řevy disponovali
skvělým zvukem, který následně během večera nezhatilo ani do aparátu nalité
pivo. UT vysekli i novou věc reflektující aktuální žalostnou společenskou
situaci. Skvělý koncert.

Pražští ANGRY BRIGADE jsou na domácí
crust punkové scéně poměrně známí. Touhle kapelou prošla za téměř dvacet let
její existence řada lidí z dalších profláknutých jmen jako Dread 101, Fear
of Extinction, Zelení Kanibalové, Jonestown, Demarche, Lies and Distrust a
další. V aktuální sestavě, funkční od 2019, pokud se nemýlím, předvedla
kapela agresivní crust punk s českými texty mířenými rovnou na komoru. S ohledem
na textové poselství se trochu divím, že hráli v jednom nejmenovaném
podniku na severu, ale dnes je možné asi už všechno. Z pódia tlak, nenávistný
havranův štěkot a skvělá atmosféra. Na hudební agresivitě neslevila ani
následující a v Azylu dobře známá berounská KIBERA. O jejich koncertech
jsem psal již několikrát, včetně reportu z oslav
12
let Azylu a vždy v pozitivním slova smyslu. Nechci se opakovat, ale v ranku
dostatečně variabilní hardcore crust s metalickým ocáskem a angažovaný texty
v češtině vytvářející s dobrým zvukem parádní tlak do obecenstva.
Hrály se i tracky mimo dosavadní nahrávky, takže se třeba dočkáme nového
nosiče, nejlépe dvanáctipalcové desky. Libový debut poslouchej na
bandcampu.

Čtvrtá dnešní a liberecká kapela
SPROSTÁ A UBOHÁ mi zpočátku přišla mimo záběr/koncept akce, ale s přibývajícími
skladbami, ze kterých muselo být nakonec s ohledem na skluz lehce ukrojeno,
jsem jim přišel na chuť. Punkově neučesaná a sígrovitá tvorba linoucí se z kláves,
saxofonu, basy a bicích nabízela nejen zajímavé hudební kompozice, ale i
textová stránka věci nebyla vůbec marná. V hlavě mi utkvěla skladba o
ezošílenci Duškovi nebo děvčici ze Záparoží.
Kapela
by letos měla po deseti letech existence vydat debutní album a rozhodně si ho
minimálně poslechnu. Závěr venkovního hudebního programu patřil poměrně nové
kapele No VIDA, která se v Liberci představila už v
květnu.
Ze setu jsem měl úplně stejné pocity jako posledně. Tvorba kličkující mezi
hudebními škatulkami nabízející celou řadu skvělých hudebních momentů. Zdánlivě
do tvorby nezapadající vokály a skvělý bubeník…no vida.
Dražba začala na kraji Široké
ulice chvilku po desáté hodině, dražilo se pro libereckou pobočku Food Not Bombs, Šance Zvířatům a Srce za Šapu. Neziskovky byly
případným držitelům představeny a dražil s nejen merch jednotlivých pivovarů,
ale i merch Azylu, merch kapely Sprostá a Ubohá či triko Srce za Šapu. I přes
aktuální špatnou ekonomickou situaci lítali stovky i tisícovky, takže se určitě
něco málo vybralo…kolik se časem dočteš na FB Azylu. Po dražbě se pokračovalo uvnitř
klubu na afterparty.
Vcelku se jednalo o další
skvělou, nejen hudební, azyláckou párty s přesahem, který dělá scénu scénou.
Takže nezbývá než popřát dalších třináct let a doufám, že k patnáctinám
přijedou ty Oi Polloi.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat