neděle 28. srpna 2022

27.08.2022 – 13. let pivního baru Azyl aneb MEJDAN ROKU V AZYLÁKU

Třináctka je prostě šťastné číslo. Jinak se tedy nedovedu vysvětlit, že se akce ku příležitosti třinácti let pivního baru Azyl obešla téměř bez deště, bez technických problémů (posunutí bicích či a vypadnutí kytarového efektu nikomu žíly netrhalo) i bez nějaké stížnosti, kdy probíhalo ještě bujaré veselí po desáté večerní v centru Liberce.

Samotná akce startovala již v 13:00 hodin, kdy se na 13 pípách čepovala třináctistupňová piva. Piva se točila v baru a vlastní koncert probíhal cca od půl páté v Komunitní zahradě LIAS přes ulici, kde si krom pořádné porce kolem punku motající se muziky mohl dostat i porci vydatného jídla od Vaspet. Jako první zahráli UNDERGROUND THEATRE. V téhle reunion sestavě jsem kapelu viděl libereckém Hadovi letos v dubnu a tehdy mě to bavilo fest. Bavilo mě to i tentokrát a navíc jsem hudebníky na rozdíl o posledního koncertu viděl. V Hadovi byla mlha, že by ji nenakrájel ani rákosníček. Tohle oživení výborné post hardcore kapely nelze než uvítat. Jediného původního člena Charlieho (kytara a řev) doplnily basa z Drom, kytara z Much Better, bicí z Garbage Feast a hostujucí/doprovodný vokál z Amoclen. Delší atmosféru stupňující tracky se třemi kytarami a třemi řevy disponovali skvělým zvukem, který následně během večera nezhatilo ani do aparátu nalité pivo. UT vysekli i novou věc reflektující aktuální žalostnou společenskou situaci. Skvělý koncert.

Pražští ANGRY BRIGADE jsou na domácí crust punkové scéně poměrně známí. Touhle kapelou prošla za téměř dvacet let její existence řada lidí z dalších profláknutých jmen jako Dread 101, Fear of Extinction, Zelení Kanibalové, Jonestown, Demarche, Lies and Distrust a další. V aktuální sestavě, funkční od 2019, pokud se nemýlím, předvedla kapela agresivní crust punk s českými texty mířenými rovnou na komoru. S ohledem na textové poselství se trochu divím, že hráli v jednom nejmenovaném podniku na severu, ale dnes je možné asi už všechno. Z pódia tlak, nenávistný havranův štěkot a skvělá atmosféra. Na hudební agresivitě neslevila ani následující a v Azylu dobře známá berounská KIBERA. O jejich koncertech jsem psal již několikrát, včetně reportu z oslav 12 let Azylu a vždy v pozitivním slova smyslu. Nechci se opakovat, ale v ranku dostatečně variabilní hardcore crust s metalickým ocáskem a angažovaný texty v češtině vytvářející s dobrým zvukem parádní tlak do obecenstva. Hrály se i tracky mimo dosavadní nahrávky, takže se třeba dočkáme nového nosiče, nejlépe dvanáctipalcové desky. Libový debut poslouchej na bandcampu.

Čtvrtá dnešní a liberecká kapela SPROSTÁ A UBOHÁ mi zpočátku přišla mimo záběr/koncept akce, ale s přibývajícími skladbami, ze kterých muselo být nakonec s ohledem na skluz lehce ukrojeno, jsem jim přišel na chuť. Punkově neučesaná a sígrovitá tvorba linoucí se z kláves, saxofonu, basy a bicích nabízela nejen zajímavé hudební kompozice, ale i textová stránka věci nebyla vůbec marná. V hlavě mi utkvěla skladba o ezošílenci Duškovi nebo děvčici ze Záparoží. Kapela by letos měla po deseti letech existence vydat debutní album a rozhodně si ho minimálně poslechnu. Závěr venkovního hudebního programu patřil poměrně nové kapele No VIDA, která se v Liberci představila už v květnu. Ze setu jsem měl úplně stejné pocity jako posledně. Tvorba kličkující mezi hudebními škatulkami nabízející celou řadu skvělých hudebních momentů. Zdánlivě do tvorby nezapadající vokály a skvělý bubeník…no vida.

Dražba začala na kraji Široké ulice chvilku po desáté hodině, dražilo se pro libereckou pobočku Food Not Bombs, Šance Zvířatům a Srce za Šapu. Neziskovky byly případným držitelům představeny a dražil s nejen merch jednotlivých pivovarů, ale i merch Azylu, merch kapely Sprostá a Ubohá či triko Srce za Šapu. I přes aktuální špatnou ekonomickou situaci lítali stovky i tisícovky, takže se určitě něco málo vybralo…kolik se časem dočteš na FB Azylu. Po dražbě se pokračovalo uvnitř klubu na afterparty.

Vcelku se jednalo o další skvělou, nejen hudební, azyláckou párty s přesahem, který dělá scénu scénou. Takže nezbývá než popřát dalších třináct let a doufám, že k patnáctinám přijedou ty Oi Polloi.

Grinch

Žádné komentáře:

Okomentovat