Kořen týhle doomový tryzny ze slovenských
Topolčan sahá až do roku 2009, kdy Samsara vznikla jako vedlejší projekt
death/black metalovejch hudebníků. Kapela byla minimálně pro mě prakticky
utajená až do loňskýho roku, kdy jejich debut zazářil mezi tituly labelu Slovak
Metal Army, kterej jej v podobě CD pustil mezi posluchače.
Vznik Samsary se točí zřejmě kolem touhy hrát
pomaleji, atmosféričtěji, ovšem stále těžce, což se s ohledem na původní band
hudebníků „Mors Omnia Solvit“, stojící převážně na rychlejch blackovejch
tempech, rozhodně povedlo…i toho „Posledního mohykána“ borci v MOS natloukli
pěkně zostra.
Ale pryč od blacku, deska Samsary je pomalý
neveselý „bahno“, ovšem neboj, na smyčku kolem krku to rozhodně není…žádnej
extrémní depressive ani suicidal subžánr se nekoná, i když velmi zdařilej titulní
cover cédečka k němu přímo vybízí (zbytek grafiky a pojetí bookletu
hodnotit nemůžu, jelikož nemám k dispozici fyzickej nosič). Za to se rozhodně
koná vskutku instrumentální a kompoziční krasojízda s vysokym potenciálem…dokonce
tak vysokym, že utáhne tvoji pozornost celých pětapadesát minut hracího času
rozsekanýho do šestice kompozic. Ono to otálení s debutem se většinou
vyplácí, jelikož má vše čas uzrát a to je zřejmě velkou devízou nahrávky
Samsary.
Dle očekávání dlouhý (až na jednu výjimku) a
pomalý skladby disponujou krom standardních rockovej nástrojů i atmosféru umocňujícíma
houslema a klávesama…k tomu nějakej decentně střiženej sampl a čtverka
hudebníků tě má přesně tam, kde tě chtěla mít…přílepenýho u přehrávače a
vychutnávajícího si tryznu čpící ranýma My Dying Bride (abys měl představu). Ve
vokální stránce věci hraje prim brutálně střiženej growling tvořící s jemnýma
klávesovýma plochama uchu lahodící kontrast. Tibor Šimansky aka Tiberius
Diabolos, zpěvák, kterej dřímá i kytaru a podílel se i na „podsamplování“
nahrávky však nezapomněl ani na svou blackovou minulost a občas v jeho projevu
vystrčí růžky nenávist ať už ve formě zlověstného šepotu či blackového sceramu.
Heavy koule nahrávky pročechrává akustika a umocňujou zmíněný samply. Každý
střípek jednotlivých kompozic je promyšlený, drží tě ve střehu a drží hlavně atmosféru,
kterou nahrávka neztrácí po celou dobu stopáže. Zásluhu na výsledku nemá jen
sestava kapely, která desku nahrála ve studiu (s parádnim zvukem), ale i předchozí členové kapely, kteří se podíleli na skládání muziky…z původní sestavy zůstal
pouze jmenovaný Tibor Šimansky, kterej udělal moc dobře, že po personálních kotrmelcích
nepustil tohle dítko smutku a nefalšovanýho muzikantství k vodě.
Takže…pokud si libuješ v těhle hudebních
vodách, budeš nadmíru spokojenej a s největší pravděpodobností i nadšenej. Pokud tě tenhle žánr míjí, přesto ochutnej tuhle
vysokou hudební gastronomii na bandcampu kapely, protože tahle nahrávka je
prostě skvělá….víc nemá smysl psát…za prvý by to nikoho nebavilo číst, jelikož
menu je daný žánr poměrně pestrý,takže by bylo o čem psát na několik stran a za druhý, tohle chce prostě
prožít na vlastní kůži.
5/5
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat